Islám v Čečensku

V této analýze se budeme zabývat islámem v Čečensku co se týká historie i současnosti hlavního směru apod.. Nejdříve bych se chtěla věnovat počátkům islamizace v Čečensku, poté se budeme zabývat súfismem, což je sunnitská větev islámu, která je v této zemi významně zastoupena. Pokračovat budeme postojem Sovětského svazu k islámu, definujeme si islámský fundamentalismus a na závěr si řekneme jakou roli hraje toto náboženství v současném Čečensku.

Myslím si, že toto téma je v Čečensku aktuální, protože náboženství zde hraje v současné době významnou roli. Je to jeden z důležitých prvků, které mají spojit čečenskou společnost a pomoci zemi při její cestě za samostatností. [8]

Počátky islamizace v Čečensku

O počátcích islamizace této oblasti existuje mnoho teorií. Jedna například hovoří o tom, že islám sem přivedli v 7. století arabové, další, že zde byl přiveden ve 14. a 15. století misionáři z Dagestánu (zejména Kumyky), prostřednictvím kontaktů Čečenců s Kabarďany, Nogajci a krymskými Tatary. Je zde také teorie, že Čečenci byli násilně „převedeni“ na islám, když v 15. století bojovali proti nadvládě Turků. Já se přikláním ke druhé jmenované teorii, tedy že se zde začal islám šířit díky misionářům z Dagestánu a prostřednictvím kontaktů a jinými národy. [11], [12]

Počátky islámu zde tedy sice můžeme datovat už do 15. století, ale masově se toto náboženství začalo rozšiřovat až v kritických okamžicích historie. Za takový okamžik můžeme považovat například sjednocení desítek národů severního Kavkazu Imámem Mansúrem (na konci 18. století) a jeho boj proti imperiální expanzi carevny Kateřiny Veliké, „boj na obranu vlasti, svobody a náboženství“ [1] nebo boj Imáma Šamila (1834-1859), který sjednotil Čečence, Avary a další národy, aby bojovali proti Rusům. [9]

V době existence imamátu Čečenska a Dagestánu (1840-1859) se stalo islámské právo šaría základem právního systému. [13]

Súfismus

V této zemi je zastoupena převážně sunnitská větev islámu a většina obyvatel se hlásí k tzv. súfismu – duchovnímu hnutí rozvíjejícímu se od dob raného islámu. Vyznavači súfismu vytvářeli súfická bratrstva, která v Čečensku sdružovala značnou část místní populace.

„Ve východní části severního Kavkazu se uchytila především súfická bratrstva nakšbandíja (vyskytuje se převážně v nížinných oblastech) a kádiríja (zejména v hornatých oblastech). Nakšbandíja převládla v Čečensku koncem 18. a začátkem 19. stol. Byla šířena řadou imámů a pro Čečeny byla přitažlivá. Učení totiž obsahuje decentralizovaný řád, jehož jednotu udržuje pouze společný cíl a praktikování prostého rituálu. Při nákšbandíjské modlitbě se věřící shromáždí ve velkém domě a usednou do kruhu. Šeptají stále dokola tytéž posvátné věty, až dosáhnou svatého vytržení. Tento obřad tudíž nevyžaduje žádnou mešitu. V polovině 19. stol. se do Čečenska dostala kádiríja. Kádirský obřad je dramatičtější. Při odříkávání zikru se pobíhá v kruhu a slova modlitby se odříkávají stále hlasitěji. Rytmickým tleskáním a podupáváním se dostanou do extáze. Kádiríja je centralizovanějším řádem než nakšbandíja.“ [2].

Těmto súfickým bratrstvům se říká „tariky“ (slovo „tarik“ pochází z arabského „taríka“ a znamená „cesta“). „Vliv tariků ve společnosti byl ohraničen duchovní sférou. Základní střet spočíval v protikladu mezi islámem a předislámskou tradicí. Mezi „lidovým“ islámem, jeho súfickou interpretací a tradičními zvyky se vytvořila jakási rovnováha, která v nemalé míře přispívala ke stabilitě společnosti.“ [3]

Islám a SSSR

V době kdy bylo Čečenskou součástí Sovětského svazu, proběhly pokusy o odstranění islámu ze severního Kavkazu. Ve 30. letech byli muslimští duchovní pronásledováni. Byly zavírány mešity i medresy, čímž byl zničen systém náboženského vzdělávání. Ve 40. a 50. letech byla situace klidnější, ale v 60. a 70. letech nastalo opět zhoršení. Od poloviny 80. let se snižovala kontrola nad náboženským a společenským životem obyvatel, což dalo impuls k islámské obrodě. [14]

Islámský fundamentalismus

Tento termín bývá v současné době často zneužíván ruskou stranou k politickým účelům. Aktivity fundamentalistů bývají zveličovány a oni pak spojováni s mezinárodní teroristickou islamistickou sítí.

„Samotný termín islámský fundamentalismus se vztahuje k boji za očištění náboženských doktrín. Cílem obnovení tradic a zásad svatých textů je vytvoření pravého islámského státu. Doba proroka Muhammada a prvních čtyř chalífů je pro ně ideálem, kterého chtějí dosáhnout v dnešní době. Odmítají další vývoj a inovace ve výkladu Koránu, ty jsou podle nich příčinou úpadku a stagnace muslimského světa. Chtějí napravit způsob života společnosti tím, že se vrátí k praxi předků a doslovnému výkladu Koránu a sunny.“ [4]

V islámském fundamentalismu na severním Kavkaze rozlišujeme wahhábismus a salafismus, přičemž salafismus je odnoží wahhábismu. Wahhabismus byl založen Ibn Abd al-Wahhabou, jeho cílem je znovuobnovení uctívání jednoho Boha, znovuzrození islámu a vymýcení všech inovací. Wahhábisté v Čečensku chtějí dosáhnout specifické symbiózy islámu, etnických zvyků a zbytků pohanské víry. [15]
Čečenci označují boha slovem „Dela“ a ne slovem „Alláh“ což poukazuje na jejich předislámské tradice, které utvářely jejich formu súfismu. [16]

Současná situace

Na počátku 90. let došlo ke značné politizaci islámu, Čečensko se chtělo odtrhnout od Ruské federace a strach z ruské agrese a zároveň boj o svou zemi tento národ spojil, a tím pojítkem byl právě islám. K další islamizaci došlo po vypuknutí Rusko-čečenské války. Ruský expert K. Khanbabayev souhlasí: „Poté, co ruská armáda vstoupila do republiky v roce 1991, islám hrál integrující roli při sjednocování Čečenů v jednotnou sílu proti ruským jednotkám.“ [5] Válka, ve které zemřely desetitisíce Čečenců a která zničila celou infrastrukturu země pochopitelně vedla k radikalizaci společnosti. Tato radikalizace byla také ovlivněna přáním Džochara Dudayeva dát vzniknout nové státní ideologii, právu a pořádku. Právo šaría bylo opět ustanoveno jako základ právního systému. Druhý čečenský prezident Zelimkhan Yandarbiyev zavedl islámské právo a arabský jazyk jako povinné předměty na všech středních školách v zemi. Byla zakázána konzumace lihovin, soudy šaría byly zavedeny v celém Čečensku a veřejné tresty a popravy byly na denním pořádku.
Jak se později ukázalo, tyto pokusy nemohly vést ke sjednocení společnosti, která byla rozdělena nejen klanově a regionálně, ale také nábožensky a ideologicky. [17]

„Wahhábismus potvrzuje "bratrství" muslimů a jejich rovnosti před jediným Bohem. Takové bratrství vyžaduje specifický typ organizace s vnitřní kázní mnohem silnější než v normální muslimské komunitě, a explicitně vyjádřenou nedělitelnou moc a kolektivní odpovědnost. Podle tohoto modelu, wahhabistické skupiny jsou nejen náboženské obce, ale výrazné, někdy i vojensky, nábožensko-politické organizace.“ [6]

Ideologie wahhábismus dala některým věřícím novou alternativu – militarizovat a radikalizovat mládež neschopnou nebo neochotnou se plně začlenit do společensko-politické struktury čečenské společnosti.
Wahhabismus tak dnes představuje významnou hrozbu pro společnost severního Kavkazu, protože jeho výklad může být zneužit extremisty v Čečensku i celém regionu. Někteří čečenští partyzání, zejména zastánci tzv. tvrdé linie s odkazy na zahraniční vojenské islámské organizace, stále mluví z Wahhabistických pozic. [18]

V současnosti se snaží čečenský prezident Ramzan Kadyrov dostat islám na svou stranu a podporovat ho v nenásilné podobě. Jako symbol obrození islámu byla v Grozném postavena jedna z největších evropských mešit. "Je potřeba věřícím i nevěřícím vysvětlit, že islám nikdy nevyzýval k zabíjení a k atentátům. Že je to pro naše náboženství a tradice nepřijatelné. Proto se snažíme správné formy islámu všemi prostředky propagovat a posilovat," řekl České televizi Kadyrov. [7]

Podle nového čečenského vedení by měl právě islám uklidnit současnou situaci v zemi. Vláda zavřela herny, alkohol se prodává jenom dopoledne, televizní hlasatelky se na obrazovce objevují výhradně v šátku. Stavějí se nové islámské školy a tento týden byla otevřena nová islámská univerzita. [10]

V Čečensku můžeme sice stále pozorovat i neislámské zvyky, ale Čečensko je dnes převážně islámskou zemí, která se snaží pomocí náboženství sjednotit lid, postavit se na nohy a objevují se zde i teorie o osamostatnění od Ruské federace pomocí islamizace společnosti.

Zdroje:

[1], [5], [6], [11], [13], [16], [17], [18] AMO: Islam as a uniting and dividing force in Chechen society [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:

< http://www.amo.cz/publikace/islam-as-a-uniting-and-dividing-force-in-chechen-society.html >

[2], [3], [4], [12], [14], [15] PRAGUE WATCHDOG: Vývoj a podobna islámu v Čečensku [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:

< http://www.watchdog.cz/?show=000000-000014-000434-000025&lang=3 >

[8] THE UNIVERSITY OF NORTH CAROLINA: informace o Čečensku [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:

< http://www.unc.edu/~tgillan/Chechnya.html >

[7], [10] ČT24: Islám má znovu postavit na nohy násilím zmítané Čečensko [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:

< http://www.ct24.cz/svet/65280-islam-ma-znovu-postavit-na-nohy-nasilim-zmitane-cecensko/ >

[9] CHECHEN REPUBLIC ICHKERIA: Imam Mansur Ushurma [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:

< http://www.waynakh.com/eng/2008/05/imam-mansur-ushurma/ >