Zprávy z regionu severního Kavkazu jsme monitorovaly po dobu jednoho semestru. Zajímavé bylo pro nás zjištění, že se do našich médií dostává jen zlomek toho, co se na Kavkaze skutečně děje. Když už o tom nějaké zprávy v češtině jsou, tak se málokdy dostanou do hlavních zpráv a zájemce si je musí vyhledat. Proto, pokud se chce člověk dovědět něco víc, musí navštívit zahraniční zpravodajství, jako jsou oficiální stránky jednotlivých republik, nebo vesti.ru, Kavkazcenter.com nebo třeba gazeta-nv.ru.
Mezi nejbouřlivější republiky patří jednoznačně Čečensko a Ingušsko, dále také Dagestán a Severní Osetie. V těchto republikách je stále živá touha po národním sebeuvědomění, po osamostatnění a po uznání. Mizerné sociální podmínky, národnostní roztříštěnost, separatismus, terorismus a islámský fundamentalismus dělají z těchto republik jedny z nejnebezpečnějších míst na světě.
Jen za těch několik málo měsíců si můžeme připomenout pokus o atentát na čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, atentát na Něvskij Expres, který je také připisován severokavkazským extremistům, napadení policejního stanoviště v Ingušském okrese Sunzha, výbuch na železnici v Dagestánu a v neposlední řadě pětileté výročí atentátu v Beslanu.
Ruské vládě se už delší dobu vymyká situace z rukou. Klid v regionu stále nenastal i přes nespočet dosazených zástupců veřejné správy. Kreml to tedy zkouší jak cestou invaze vojenských jednotek, tak přes oficíry až k nejnovějším nápadům „kavkazského dohlížitele“ a snížení nezaměstnanosti pomocí „přesidlovací politiky“. Co se však osvědčí, jako nejúčinnější metoda, teď nikdo nedokáže posoudit.
V této analýze se budeme zabývat islámem v Čečensku co se týká historie i současnosti hlavního směru apod.. Nejdříve bych se chtěla věnovat počátkům islamizace v Čečensku, poté se budeme zabývat súfismem, což je sunnitská větev islámu, která je v této zemi významně zastoupena. Pokračovat budeme postojem Sovětského svazu k islámu, definujeme si islámský fundamentalismus a na závěr si řekneme jakou roli hraje toto náboženstvív současném Čečensku.
Myslím si, že toto témaje v Čečensku aktuální, protože náboženství zde hraje v současné době významnou roli. Je to jeden z důležitých prvků, které mají spojit čečenskou společnost a pomoci zemi při její cestě za samostatností. [8]
Počátky islamizace v Čečensku
O počátcích islamizace této oblasti existuje mnoho teorií. Jedna například hovoří o tom, že islám sem přivedli v 7. století arabové, další, že zde byl přiveden ve 14. a 15. století misionáři z Dagestánu (zejména Kumyky), prostřednictvím kontaktů Čečenců s Kabarďany, Nogajci a krymskými Tatary. Je zde také teorie, že Čečenci byli násilně „převedeni“ na islám, když v 15. století bojovali proti nadvládě Turků. Já se přikláním ke druhé jmenované teorii, tedy že se zde začal islám šířit díky misionářům z Dagestánu a prostřednictvím kontaktů a jinými národy. [11], [12]
Počátky islámu zde tedy sice můžeme datovat už do 15. století, ale masově se toto náboženství začalo rozšiřovat až v kritických okamžicích historie. Za takový okamžik můžeme považovat například sjednocení desítek národů severního Kavkazu Imámem Mansúrem (na konci 18. století) a jeho boj proti imperiální expanzi carevny Kateřiny Veliké, „boj na obranu vlasti, svobody a náboženství“ [1] nebo boj Imáma Šamila (1834-1859), který sjednotil Čečence, Avary a další národy, aby bojovali proti Rusům. [9]
V době existence imamátu Čečenska a Dagestánu (1840-1859) se stalo islámské právo šaría základem právního systému. [13]
Súfismus
V této zemi je zastoupena převážně sunnitská větev islámu a většina obyvatel se hlásí k tzv. súfismu – duchovnímu hnutí rozvíjejícímu se od dob raného islámu. Vyznavači súfismu vytvářeli súfická bratrstva, která v Čečensku sdružovala značnou část místní populace.
„Ve východní části severního Kavkazu se uchytila především súfická bratrstva nakšbandíja (vyskytuje se převážně v nížinných oblastech) a kádiríja (zejména v hornatých oblastech). Nakšbandíja převládla v Čečensku koncem 18. a začátkem 19. stol. Byla šířena řadou imámů a pro Čečeny byla přitažlivá. Učení totiž obsahuje decentralizovaný řád, jehož jednotu udržuje pouze společný cíl a praktikování prostého rituálu. Při nákšbandíjské modlitbě se věřící shromáždí ve velkém domě a usednou do kruhu. Šeptají stále dokola tytéž posvátné věty, až dosáhnou svatého vytržení. Tento obřad tudíž nevyžaduje žádnou mešitu. V polovině 19. stol. se do Čečenska dostala kádiríja. Kádirský obřad je dramatičtější. Při odříkávání zikru se pobíhá v kruhu a slova modlitby se odříkávají stále hlasitěji. Rytmickým tleskáním a podupáváním se dostanou do extáze. Kádiríja je centralizovanějším řádem než nakšbandíja.“ [2].
Těmto súfickým bratrstvům se říká „tariky“ (slovo „tarik“ pochází z arabského „taríka“ a znamená „cesta“). „Vliv tariků ve společnosti byl ohraničen duchovní sférou. Základní střet spočíval v protikladu mezi islámem a předislámskou tradicí. Mezi „lidovým“ islámem, jeho súfickou interpretací a tradičními zvyky se vytvořila jakási rovnováha, která v nemalé míře přispívala ke stabilitě společnosti.“ [3]
Islám a SSSR
V době kdy bylo Čečenskou součástí Sovětského svazu, proběhly pokusy o odstranění islámu ze severního Kavkazu. Ve 30. letech byli muslimští duchovní pronásledováni. Byly zavírány mešity i medresy, čímž byl zničen systém náboženského vzdělávání. Ve 40. a 50. letech byla situace klidnější, ale v 60. a 70. letech nastalo opět zhoršení. Od poloviny 80. let se snižovala kontrola nad náboženským a společenským životem obyvatel, což dalo impuls k islámské obrodě. [14]
Islámský fundamentalismus
Tento termín bývá v současné době často zneužíván ruskou stranou k politickým účelům. Aktivity fundamentalistů bývají zveličovány a oni pak spojováni s mezinárodní teroristickou islamistickou sítí.
„Samotný termín islámský fundamentalismus se vztahuje k boji za očištění náboženských doktrín. Cílem obnovení tradic a zásad svatých textů je vytvoření pravého islámského státu. Doba proroka Muhammada a prvních čtyř chalífů je pro ně ideálem, kterého chtějí dosáhnout v dnešní době. Odmítají další vývoj a inovace ve výkladu Koránu, ty jsou podle nich příčinou úpadku a stagnace muslimského světa. Chtějí napravit způsob života společnosti tím, že se vrátí k praxi předků a doslovnému výkladu Koránu a sunny.“ [4]
V islámském fundamentalismu na severním Kavkaze rozlišujeme wahhábismus a salafismus, přičemž salafismus je odnoží wahhábismu. Wahhabismus byl založen Ibn Abd al-Wahhabou, jeho cílem je znovuobnovení uctívání jednoho Boha, znovuzrození islámu a vymýcení všech inovací. Wahhábisté v Čečensku chtějí dosáhnout specifické symbiózy islámu, etnických zvyků a zbytků pohanské víry. [15]
Čečenci označují boha slovem „Dela“ a ne slovem „Alláh“ což poukazuje na jejich předislámské tradice, které utvářely jejich formu súfismu. [16]
Současná situace
Na počátku 90. let došlo ke značné politizaci islámu, Čečensko se chtělo odtrhnout od Ruské federace a strach z ruské agrese a zároveň boj o svou zemi tento národ spojil, a tím pojítkem byl právě islám. K další islamizaci došlo po vypuknutí Rusko-čečenské války. Ruský expert K. Khanbabayev souhlasí: „Poté, co ruská armáda vstoupila do republiky v roce 1991, islám hrál integrující roli při sjednocování Čečenů v jednotnou sílu proti ruským jednotkám.“ [5] Válka, ve které zemřely desetitisíce Čečenců a která zničila celou infrastrukturu země pochopitelně vedla k radikalizaci společnosti. Tato radikalizace byla také ovlivněna přáním Džochara Dudayeva dát vzniknout nové státní ideologii, právu a pořádku. Právo šaría bylo opět ustanoveno jako základ právního systému. Druhý čečenský prezident Zelimkhan Yandarbiyev zavedl islámské právo a arabský jazyk jako povinné předměty na všech středních školách v zemi. Byla zakázána konzumace lihovin, soudy šaría byly zavedeny v celém Čečensku a veřejné tresty a popravy byly na denním pořádku.
Jak se později ukázalo, tyto pokusy nemohly vést ke sjednocení společnosti, která byla rozdělena nejen klanově a regionálně, ale také nábožensky a ideologicky. [17]
„Wahhábismus potvrzuje "bratrství" muslimů a jejich rovnosti před jediným Bohem. Takové bratrství vyžaduje specifický typ organizace s vnitřní kázní mnohem silnější než v normální muslimské komunitě, a explicitně vyjádřenou nedělitelnou moc a kolektivní odpovědnost. Podle tohoto modelu, wahhabistické skupiny jsou nejen náboženské obce, ale výrazné, někdy i vojensky, nábožensko-politické organizace.“ [6]
Ideologie wahhábismus dala některým věřícím novou alternativu – militarizovat a radikalizovat mládež neschopnou nebo neochotnou se plně začlenit do společensko-politické struktury čečenské společnosti.
Wahhabismus tak dnes představuje významnou hrozbu pro společnost severního Kavkazu, protože jeho výklad může být zneužit extremisty v Čečensku i celém regionu. Někteří čečenští partyzání, zejména zastánci tzv. tvrdé linie s odkazy na zahraniční vojenské islámské organizace, stále mluví z Wahhabistických pozic. [18]
V současnosti se snaží čečenský prezident Ramzan Kadyrov dostat islám na svou stranu a podporovat ho v nenásilné podobě. Jako symbol obrození islámu byla v Grozném postavena jedna z největších evropských mešit. "Je potřeba věřícím i nevěřícím vysvětlit, že islám nikdy nevyzýval k zabíjení a k atentátům. Že je to pro naše náboženství a tradice nepřijatelné. Proto se snažíme správné formy islámu všemi prostředky propagovat a posilovat," řekl České televizi Kadyrov. [7]
Podle nového čečenského vedení by měl právě islám uklidnit současnou situaci v zemi. Vláda zavřela herny, alkohol se prodává jenom dopoledne, televizní hlasatelky se na obrazovce objevují výhradně v šátku. Stavějí se nové islámské školy a tento týden byla otevřena nová islámská univerzita. [10]
V Čečensku můžeme sice stále pozorovat i neislámské zvyky, ale Čečensko je dnes převážně islámskou zemí, která se snaží pomocí náboženství sjednotit lid, postavit se na nohy a objevují se zde i teorie o osamostatnění od Ruské federace pomocí islamizace společnosti.
Zdroje:
[1], [5], [6], [11], [13], [16], [17], [18] AMO: Islam as a uniting and dividing force in Chechen society [on-line]. Čerpáno 5.12.2009. Dostupný na:
V pondělí 30. listopadu v časných ranních hodinách vybuchla v Dagestánu nastražená bomba před osobním vlakem, jedoucím ze západosibiřského města ropy – Ťumeň do hlavního města Ázerbajdžánu - Baku. [1] Tento útok přichází jen několik dní poté, co podobný útok 26 cestujících zabil a dalších 100 zranil ve vlaku (Něvskij Express) z Moskvy do Petrohradu. [2] Státní železniční monopol Ruské dráhy řekl, že při tomto útoku naštěstí nebyl nikdo zraněn. [3]
Místní zpravodajské agentury citovaly žalobce a uvedly, že bomba byla ekvivalentem asi 300gramů TNT. [4] „Vlak nevykolejil i když táhl vagóny ještě asi 150 metrů po poškozených kolejích,“ řekl místní policejní úředník Ruským tiskovým agenturám. [5] „Doprava na železnici je uzavřena,“ píše se v prohlášení. „Zaměstnanci Ruských drah, orgánů činných v trestním řízení, FSB (bezpečnostní služby) a pohotovostní služby pracují na místě činu.“ [6]
Oba tyto incidenty vzbudily novou vlnu obav z bombových útoků po pěti letech od kampaně v Moskvě.
Zatím se k útokům nikdo nepřihlásil, ale bezpečnostní analytici říkají, že pravděpodobnými viníky jsou muslimské militantní skupiny ze severního Kavkazu. [7]
Do Dagestánu se v posledních letech přesouvá násilí ze sousedního Čečenska, místa které po roce 1991 zažilo dvě neúspěšné války o samostatnost. V posledních měsících se v převážně muslimském Čečensku a Dagestánu rozmáhají teroristické útoky islámských extrémistů i přes ukončení hlavních bojových akcí. [8]
Mimo to, Dagestánské ministerstvo vnitra oznámilo, že jeho důstojníci během víkendu zneškodnili osm bomb nastražených podél silnic v hraničním regionu s Čečenskem, což je jen dalším důkazem rozmáhajícího se násilí v regionu. [9]
Zdroje:
[1], [3] En.rian.ru: Ruské zpravodajství [on-line]. Čerpáno 2.12.2009. Dostupný na:
